Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj digitální gramotnosti ve výuce základní školy
Zbuzková, Eliška ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hledáním možností rozvoje digitální gramotnosti ve vyučovacích předmětech na základní škole se zaměřením na digitální kompetenci Komunikace a kolaborace v šestém ročníku základní školy. Teoretická část vymezuje pojmy digitální gramotnost a klíčová digitální kompetence, která byla přidána jako sedmá klíčová kompetence v revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v roce 2021. Následně jsou vysvětleny vztahy těchto dvou pojmů a souvislosti jejich vzniku. Na základě analýzy několika vybraných školních vzdělávacích programů je uveden přehled výstupů učiva vzdělávacích oborů z RVP ZV uvedených v ŠVP obvykle vyučovaných v šestém ročníku základní školy. Kromě materiálů potřebných pro rozvoj digitální gramotnosti žáků je zde shrnut také evropský rámec digitálních kompetencí pedagoga DigCompEdu. Ten určuje, jaké digitální kompetence mají učitelé ovládat, aby mohli správně a efektivně rozvíjet digitální gramotnost u svých žáků. V neposlední řadě obsahuje teoretická část práce přehled webových stránek s online materiály určenými pro rozvoj digitální kompetence u žáků a výčet vybraných obecných prostředků pro komunikaci a spolupráci, které se mohou využívat například pro posílání zpráv, sdílení materiálů, zadávání úkolů či jiné běžné činnosti. Praktická část je...
Práce s ICT a moderními technologiemi žáků a studentů se zrakovým postižením při distanční výuce
Fajkusová, Helena ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma moderních digitálních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením, které lze využít při vzdělávání. Teoretická část se zabývá dílčími oblastmi, a to vzdělávání žáka se zrakovým postižením, digitálními technologiemi, které při vzdělání žáka můžeme využít a distanční výuce. Autorský výzkum proběhl na základě modelu kvalitativního zkoumání metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl zpracován po jednotlivých oblastech. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji žáci využívali standartní digitální zařízení a to počítač, případně jako doplňková zařízení tablet a mobilní telefon. Co se týká speciálních kompenzačních pomůcek, zmíněn byl zejména braillský displej. Na téma odečítacích softwarů v největší míře hovořili dotazovaní o NVDA a JAWS s ambivalentními pohledy. V rámci distanční výuku uvedli někteří z respondentů problém se v prostředí sdílených online souborů zorientovat, využili však různých forem k získání informací, jak s programy pracovat. Bylo uvedeno, že si informace získávali sami na webových stránkách, někteří se obrátili na rodiče anebo přímo na vyučující, kteří je mohli navést s pomocí zrakové kontroly. V závěrečných kapitolách jsou také zmíněné pozitivní dopady distanční výuky v oblasti prohloubení zájmu o využívání digitálních technologií a možné navýšení...
Digitální technologie a mezigenerační propast v pedagogice
Javůrek, David ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Tato práce shrnuje zjištění o vlivu digitálních technologií na výuku a vývoj přístupu žáků, studentů a učitelů k digitálním technologiím. Digitální technologie se prudce rozvíjejí, digitální kompetence učitelů a žáků je však ne vždy zvládnou následovat. Práce upozorňuje na mezigenerační propast v pedagogice způsobenou digitálními technologiemi a zaznamenává její změnu po začátku roku 2020. Cílem práce je zjistit nakolik digitální technologie a jejich využívání ovlivňují výuku a porozumění mezi žáky a vyučujícími; vzhledem k pandemii viru covid-19 se práce zaměřuje na porovnávání využívání digitálních technologií ve výuce před rokem 2020 a po 11. březnu 2020, kdy došlo k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů na základních, středních a vysokých školách. V bakalářské práci bylo použito ke sběru dat nestrukturovaného pozorování a polostrukturovaného rozhovoru, ke zjištění jak si žáci poradí s časem tráveným na počítači.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí z pohledu managementu vzdělávání
Krhovská, Gabriela ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí z pohledu managementu vzdělávání. Tato problematika byla zvolena nejen z důvodu její aktuálnosti, ale také vzhledem ke strategickému rozměru dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich digitálních kompetencí, které reflektují i klíčové dokumenty MŠMT. Teoretická část diplomové práce se soustředí na teze související s managementem vzdělávání, dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a končí kapitolou zabývající se digitálními kompetencemi. Výzkumná část diplomové práce věnuje pozornost nabídce a poptávce dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a reflexi digitálních kompetencí pedagogů prostřednictvím kvalitativního šetření a analýzy dat. Konkrétně se výzkumné šetření skládá z polostrukturovaných rozhovorů vedených s pedagogy 2. stupně základních škol na území hlavního města Prahy, analýzy dat z Rámce digitálních kompetencí učitele a analýzy vybraných webů sdružujících nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Na základě výzkumných zjištění došlo k formulaci závěrečných doporučení, které je možné implementovat do praxe. Cílem diplomové práce je zanalyzovat a kriticky zhodnotit nabídku a poptávku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.